Delhi březí není

29.1.2011,

Po čtyřech měsících čekání jsme z laboratoří IZW dostali neradostnou zprávu. Podle výsledků vyšetření krve a hladiny hormonů bylo zjištěno, že se oplodnění Delhi nezdařilo.

Je to pro nás samozřejmě velkým zklamáním a zároveň je třeba řešit otázku, co dál, jak pokračovat s chovem slonů do budoucna. Vedení zoo se rozhodlo, že v dalších pokusech o umělé oplodnění sedmadvacetileté Delhi již pokračovat nebude. Je to proces velice náročný, nejen pro Delhi, ale i pro její chovatele a celou zoo, a bez ohledu na vloženou energii nebylo naše snažení v posledních sedmi letech korunováno úspěchem - bohužel, taková je skutečnost. Koordinátor Evropských chovných programů (EEP) pro slony indické a Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), jíž je naše zoo dlouholetým členem a jejíž etický kodex ctí a dodržuje, budou samozřejmě o výsledku informováni. Vzhledem k tomu, že je v posledních letech upřednostňován chov slonů v přirozených podmínkách, bylo by řešením splnit tyto podmínky a tím pádem požívat všechny výhody, které vzájemná spolupráce přináší. Má to ale jeden háček - přirozený způsob chovu = sloní rodina, což znamená mít chovného sloního samce a několik (minimálně čtyři) samice. Samec je coby samotář chován odděleně v samostatném prostoru nekontaktním způsobem, pro další dva členy stáda by bylo třeba přistavit ke stávajícímu pavilonu ještě "kousek". To vše je investice ve výši cca 30 - 35 milionů, ale pak by nebyl problém získat zdarma další zvířata a pokračovat v chovu. Pokud se toto nezdaří, jsou jen dvě možnosti. Kala a Delhi v zoo zestárnou, dožijí a ústecký chov tak skončí, neboť koordinátor umístění dalších slonů nepovolí. Nebo by se mohlo stát, že koordinátor EEP obě naše slonice, které jsou stále naším majetkem, doporučí k přesunu do jiné zoo s odpovídajícími podmínkami. Bude záležet jen na našem rozhodnutí, jak se k takové výzvě postavit. To je řešení složité, dlouhodobé a v současné chvíli spekulativní, avšak je třeba počítat se všemi eventualitami.